Kružítko OLFA dokáže usnadnit výrobu kol, ale musí se vědět, jak na to. Kružítko do jedné ruky, foťák do druhé, na stůl díly kola modelu Romana Hrušky T815 6x6 nebo 8x8 /je to jedno na demostraci to stačí/
POZOR KRUŽÍTKO JE JEŠTĚ NEBEZPEČNĚJŠÍ NEŽ NŮŽ, KROM TOHO, ŽE SE MŮŽETE ŘÍZNOUT O ČEPEL, TAK MÁ I DOST OSTRÝ HROT
SAFETY FIRST
Začneme nářadím a díly, ze kterých se skládá kolo
Při práci s kružítkem je nejdůležitější si dobře určit střed - přesné bodnutí - záruka úspěchu
a teď si nastavíme čepel pro řez. Založíme hranu do středu linky a kružítko utáhneme.
a protože vzdálenost od středu k místu řezu musí být všude po obvodu kola stejná, uděláme kontrolní přehmat - bez řezu a opuštění středu, se posuneme na jiné místo na kole. /POZOR - při tomto pohybu dojdete na to, že i když je kružítko aretováno, tak je zde stále vůle - zmenšení či zvětšení poloměru o -až- 1mm!!/
Začínáme řezat. Váha /tlak/ je soutředěn na vnější stranu nástroje - čepel a střed - bodec nám pouze pomáhá držet správný směr řezu. V tom je celé kouzlo práce s kružítkem. Celý díly vyřezávám na 5 až 6 přehmatů, čili řez-stop, posunutí papíru i s kružítkem o délku řezu proti směru hodinových ručiček o délku řezu a znovu, řez-stop....
V případě, že čepel má tendenci uhýbat z požadovaného směru, okamžitě přerušíme řez a vůlí v nastavení si upravíme správný poloměr /toto se stane ale pouze v případě, že přenášíte váhu na střed - bodec/
Kolo je vyřezané - gratuluji
Stejným způsobem se řeže i vnitřní část - je to jenom menší poloměr
Pro začátek - stačí??