Williams FW18 / FT / R.Blaschke / 1:24
Napsal: 02 listopad 2013 11:35
Hezký den přeji všem.
Byl jsem požádán o zkušební slepení modelu Williams FW18 z Robertovy konstrukční kanceláře. Není to ferrari a s radostí jsem souhlasil. Chutě pustil jsem se do lepení. K modelu jsem obdržel laserem vyřezávané pomocné díly. Konstrukce některých dílů si vyžaduje hodně přesně tvarování. I přes to, se mi některé přechody zvlnily, ba dokonce pokrčily....co už nadělám.
Jako vždy jsem se pustil napřed do kol. Kola a jejich disky jsou konstrukčně vyvedena tak, že disky jsou proti běhounu pláště více vysunuty ven. To zabezpečují kroužky nalepené na pomocné laserové bočnici kola. Tloušťka těchto kroužku je 1mm a tím pádem je potřeba bočnice kola bombírovat více k vnitřní hraně bočnice sloužící pro následné nalepení disku. Je dobré si na sucho výsledný tvar bombírování zkoušet na polotovar kola. Po slepení kola jeho, závěrečným dotvořením je zasunutí předem sestaveného disku. Osobně si ráfek disku rád celý vyřezávám kružítkem, protože když se nalepí na proužek disku a následně se má obstřihávat nůžkami, nevypadá to moc dobře a spíš se dokáže nůžkami docílit zubatosti ráfku po vnější hraně.
Když už jsem měl kola hotová, mohl jsem pokračovat v lepení modelu od nuly. Hlavní díl podlahy je dobré si podlepit tenčím papírem. Podlahu prkna zase zpevnit vlepením strojní lepenky a to samé následně udělat i s přední vyvýšenou částí podlahy. Detail zadní části difusoru je po jeho slepení potřebné dotvarovat. Jedná se o zadní vodorovnou hranu, která ve výsledku je mírně prohnutá dolů ve tvaru písmene V. Horní část podlahy, která se lepí mezi přední vyvýšenou část a zadní čelo trupu, jsem si musel poupravit a ořezat podle potřeby, aby mi to na své místo sedlo jako oné na prkýnko. Je vždy lepší, když je z čeho odřezávat, než když něco chybí. Na třetí fotce mám zadní hranu difusoru ještě rovnou - na základě upozornění autora jsem si ji tvaroval - bude patrné na některé z dalších fotek.
V trupu modelu je umístěn pomocný slepený celek, na který se následně lepí další části modelu, zatím na podlaze jen na sucho i s umístěným límcem a opěrkou hlavy.
Čumák modelu se mi lepil dobře, nepoužil jsem k tomu konstrukci z laserem vyřezaných žeber. Tento pomocný prvek jsem do čumáku vsunul až po jeho slepení. Bál jsem se totiž, že když budu lepit rozložený díl čumáku na laserový, tak že neudržím správnou geometrii. Vnitřek kokpitu jsem jsem do trupu nalepil pouze horní hranou před volantem. Horní zadní hranou sedačky měl být kokpit nalepená na límec. Nějak mi to tam ale nevyšlo, na fotkách to není vidět. V průběhu stavby se ukázalo proč. Ono celý límec s opěrkou hlavy jsem vůči modelu měl posunutý zhruba tak o 1,8mm dopředu. Další fotky ukazují na přechody mezi díly trupu a podlahy. Pokud se Vám podaří trup nalepit na podlahu tak jak má, nemusíte mít strach, že bude vnitřek kokpitu někam uhýbat - sedačka krásně sedí na podlaze.
Zde je vidět, co se po nalepení komínu na své místo ukázalo. Límec s opěrkou hlavy a vnitřkem komínu mám na modelu posunutý dopředu. Čím se to stalo? Nejspíš konstrukcí pomocného vnitřního celku - autor obdržel připomínku, jak díl asi nejspíš upravit. No co už, nezbývalo mi nic jiného než celý límec s opěrkou hlavy vypreparovat a nalepit do správné polohy. Podařilo se a tak jsem byl rád, že nemusím model lepit od začátku, i když by mi to nevadilo. A zde jsem také poděkoval faktu, že sedačka sedí pěkně na podlaze a že mám stále nezalepený otvor pro nádrž. Mohl jsem tak přes otvor upravit vnitřek modelu a tím posunout límec do potřebné pozice. Uffff a mohl jsem pokračovat dál v lepení. Osadil jsem víčko nádrže - na otvor nanesl lepidlo, víčko zasunul dolní hranou na své místo a vrškem než mi zabere lepidlo zlehka zasunul do správné polohy. Není potřeba se nějak bát, že by došlo k jeho zasunutí až do trupu - plášť víčka je konstruován malinko do kužele....
Deflektory, ramena přední nápravy, kýl uchycení spodních ramen nápravy, sání vzduchu k brzdám a máme čumák téměř hotov.
Přední křídlo se lepilo téměř samo.....Zadní to už byla malinko větší zkouška. Držáky zadního křída, mezi ně součást rozvodovky a koncové světlo. Do držáků zalepit aerodynamické plošky a zasunout hlavní plochu dolní části zadního křídla. Bočnice zadního křídla opatřit opatřit aerodynamickými plochami, to vše osadit ke spodním plochám. Na vnější hranu nalepit plošky pomocného aerodynamického prvku a rub a líc bočnice křídla slepit k sobě. Stejné kroky opakovat u druhé bočnice křídla. Tak vznikne celek zadního křídla který se osadí na vymezené místo na rozvodovce a pomocnými aerodynamickými ploškami na horní plochu bočních pontonů. Při lepení zadního křídla jsem si pomáhal pro udržení poloh ploch kapkami vteřiňáku.
Na konec drobnosti, zrcátka, kamery, boule na čumáku pro tlumiče vzpěry přední nápravy.....osazení kol a model je hotov.
Byl jsem požádán o zkušební slepení modelu Williams FW18 z Robertovy konstrukční kanceláře. Není to ferrari a s radostí jsem souhlasil. Chutě pustil jsem se do lepení. K modelu jsem obdržel laserem vyřezávané pomocné díly. Konstrukce některých dílů si vyžaduje hodně přesně tvarování. I přes to, se mi některé přechody zvlnily, ba dokonce pokrčily....co už nadělám.
Jako vždy jsem se pustil napřed do kol. Kola a jejich disky jsou konstrukčně vyvedena tak, že disky jsou proti běhounu pláště více vysunuty ven. To zabezpečují kroužky nalepené na pomocné laserové bočnici kola. Tloušťka těchto kroužku je 1mm a tím pádem je potřeba bočnice kola bombírovat více k vnitřní hraně bočnice sloužící pro následné nalepení disku. Je dobré si na sucho výsledný tvar bombírování zkoušet na polotovar kola. Po slepení kola jeho, závěrečným dotvořením je zasunutí předem sestaveného disku. Osobně si ráfek disku rád celý vyřezávám kružítkem, protože když se nalepí na proužek disku a následně se má obstřihávat nůžkami, nevypadá to moc dobře a spíš se dokáže nůžkami docílit zubatosti ráfku po vnější hraně.
Když už jsem měl kola hotová, mohl jsem pokračovat v lepení modelu od nuly. Hlavní díl podlahy je dobré si podlepit tenčím papírem. Podlahu prkna zase zpevnit vlepením strojní lepenky a to samé následně udělat i s přední vyvýšenou částí podlahy. Detail zadní části difusoru je po jeho slepení potřebné dotvarovat. Jedná se o zadní vodorovnou hranu, která ve výsledku je mírně prohnutá dolů ve tvaru písmene V. Horní část podlahy, která se lepí mezi přední vyvýšenou část a zadní čelo trupu, jsem si musel poupravit a ořezat podle potřeby, aby mi to na své místo sedlo jako oné na prkýnko. Je vždy lepší, když je z čeho odřezávat, než když něco chybí. Na třetí fotce mám zadní hranu difusoru ještě rovnou - na základě upozornění autora jsem si ji tvaroval - bude patrné na některé z dalších fotek.
V trupu modelu je umístěn pomocný slepený celek, na který se následně lepí další části modelu, zatím na podlaze jen na sucho i s umístěným límcem a opěrkou hlavy.
Čumák modelu se mi lepil dobře, nepoužil jsem k tomu konstrukci z laserem vyřezaných žeber. Tento pomocný prvek jsem do čumáku vsunul až po jeho slepení. Bál jsem se totiž, že když budu lepit rozložený díl čumáku na laserový, tak že neudržím správnou geometrii. Vnitřek kokpitu jsem jsem do trupu nalepil pouze horní hranou před volantem. Horní zadní hranou sedačky měl být kokpit nalepená na límec. Nějak mi to tam ale nevyšlo, na fotkách to není vidět. V průběhu stavby se ukázalo proč. Ono celý límec s opěrkou hlavy jsem vůči modelu měl posunutý zhruba tak o 1,8mm dopředu. Další fotky ukazují na přechody mezi díly trupu a podlahy. Pokud se Vám podaří trup nalepit na podlahu tak jak má, nemusíte mít strach, že bude vnitřek kokpitu někam uhýbat - sedačka krásně sedí na podlaze.
Zde je vidět, co se po nalepení komínu na své místo ukázalo. Límec s opěrkou hlavy a vnitřkem komínu mám na modelu posunutý dopředu. Čím se to stalo? Nejspíš konstrukcí pomocného vnitřního celku - autor obdržel připomínku, jak díl asi nejspíš upravit. No co už, nezbývalo mi nic jiného než celý límec s opěrkou hlavy vypreparovat a nalepit do správné polohy. Podařilo se a tak jsem byl rád, že nemusím model lepit od začátku, i když by mi to nevadilo. A zde jsem také poděkoval faktu, že sedačka sedí pěkně na podlaze a že mám stále nezalepený otvor pro nádrž. Mohl jsem tak přes otvor upravit vnitřek modelu a tím posunout límec do potřebné pozice. Uffff a mohl jsem pokračovat dál v lepení. Osadil jsem víčko nádrže - na otvor nanesl lepidlo, víčko zasunul dolní hranou na své místo a vrškem než mi zabere lepidlo zlehka zasunul do správné polohy. Není potřeba se nějak bát, že by došlo k jeho zasunutí až do trupu - plášť víčka je konstruován malinko do kužele....
Deflektory, ramena přední nápravy, kýl uchycení spodních ramen nápravy, sání vzduchu k brzdám a máme čumák téměř hotov.
Přední křídlo se lepilo téměř samo.....Zadní to už byla malinko větší zkouška. Držáky zadního křída, mezi ně součást rozvodovky a koncové světlo. Do držáků zalepit aerodynamické plošky a zasunout hlavní plochu dolní části zadního křídla. Bočnice zadního křídla opatřit opatřit aerodynamickými plochami, to vše osadit ke spodním plochám. Na vnější hranu nalepit plošky pomocného aerodynamického prvku a rub a líc bočnice křídla slepit k sobě. Stejné kroky opakovat u druhé bočnice křídla. Tak vznikne celek zadního křídla který se osadí na vymezené místo na rozvodovce a pomocnými aerodynamickými ploškami na horní plochu bočních pontonů. Při lepení zadního křídla jsem si pomáhal pro udržení poloh ploch kapkami vteřiňáku.
Na konec drobnosti, zrcátka, kamery, boule na čumáku pro tlumiče vzpěry přední nápravy.....osazení kol a model je hotov.
Ale to sú len detaily.