Fórum o papírových modelech (převážně F1)

Poblouzněna tučnou kořistí z výstavy v Neratovicích, zastřihla jsem do tohoto superkvapného kočáru, vypuštěného na závodní stezky léta Páně 1978. Při držení otěží tohoto povozu ve vytrvalostním klání u věhlasného města Le Mans se střídali dva udatní rekové - Jean-Pierre Jabouille a Patrick Depailler. Žel, srdce tohoto fantastického vehiklu přestalo tlouci po pouhých osmnácti hodinách dlouhého mače. I tak se zapsal do srdcí prostého lidu i šlechty.

Toliko k historické kronice z oněch časů.

Stavbu jsem započala jako vždy kolečky. Jelikož není na bočnicích žádný nápis, po sto letech jsem vytáhla Agamu. Kroužky jsou podlepeny chromovou fólií, vnitřky nábojů kol jsou přestříknuty chromovým sprejem. Moc to vidět nebude, ale propíchala jsem špendlíkem dírky a obřezala segmenty na paprscích kol, aby to nebylo moc jednolité. Jsou zase taková neurovnaná, protože ty bočnice jsou pro mé nešikovné prsty na tvarování asi moc majinké. Navíc se zdá že je jeden paprsek v disku kola hlouběji než ten druhý...

Přeju hodně zdaru u tohoto krasavce.
Už se na něj také těším a doufám, že do něj i já brzy zastřihnu svoje natěšené nůžky

Ali ona právě nevypadá složitě, nejsou tam takové ty věci jako je natáčecí náprava apod... které těžce nezvládám... prostě maximum sympatií. :-) Ale podceňovat to nebudu.

.... Navíc se zdá že je jeden paprsek v disku kola hlouběji než ten druhý... A nedala si jeden disk vnitřkem ven ? Obyčejně jsou uvnitř hlubší kvůli brzdě.

Aldo no málem jo ale to by bylo utopené ještě víc. Lepila jsem je snad stejně, ale kdoví... když pak budou každé na jedné straně auta, asi už to bude fuk.

Vendy, tak jsi si splnila přání..... Držím ti palce k zdárnému dokončení....

Vlivem nepříjemných osobních problémů budu mít na Alpinku čas až asi o víkendu, ale o to víc se na pokračování těším. :-)

Nakonec jsem se k pokračování dostala až teď a navíc mám tu čest jako jedna z několika lidí otestovat tisk na křídovém papíru. Lepí se dobře, jenom pozor na otisky (jsou na lesklém tisku rády vidět). Mám tedy hotov korpus, jelikož bude vše přikryto, tak retuš žeber nula, jen na podlaze jsem se trochu rozmáchla... ještěže to bude taky součástí útrob. Nárazník mi taky ujel, zkusím to podebrat a natáhnout nebo vezmu proužek z druhého výtisku. :-)

Dnešní progres se týkal cockpitu, nicméně volant a šaltpáka ještě nejsou, neb nemám suroviny - špejle a špendlíky.



Ono to není moc vidět, ale budíky jsem zasklila.

Vendy, vedeš si pěkně...... Držím ti palce....

Vlcacka píše:Ono to není moc vidět, ale budíky jsem zasklila.

Omlouvám se, ale na to mi automaticky naskočí jeden citát z Pelíšků, který v závěru filmu říká Simona Stašová když hodnotí návrh památníku Jiřího Kodeta :-)

Ďourku neomlouvej se, prostě to u některých modelů tak je. :-) Já ten citát taky používám velmi často. :-)

Vlčando, zkus si třeba vzpomenout na citát jedhoho z Arnoštů /Holota, Molota/, když brali miniaturistu Jušitu.

"Ať si pindá, my sme zvyklí."

Nemůžu uvěřit, že se ti na stole nefláká nějaká kancelářská sponka, ze které by se nedal utočit volant nebo lapnout na nástěnce špendlík na fofrtklacek.

PS ze kterého filmu je citát?

No hláška je:
Jen ať si pindá, na to my jsme zvyklí.
Film Jáchyme, hoď ho do stroje.
Scéna když japonce odváži do blázince.
Sorry za OT

Bernie volant dělám classic z dílů ve šmikajdě a bedynka s fofrklackem tam vůbec ještě není. Vše bude napcháno následovně.
Pokračování až o víkendu, zejtra mám sice dovču, ale nakvap okolo jiných věcí. Navíc jsem zmrvila jeden z blatníků při vlepování skla do okenice, takže teď nahlas svatořečím Michala, že mi dal dva výtisky.