Když už to kvr založil, tak si také dovolím přidat jeden malinký kratinký příspěvek laika.
V zásadě mi stačilo dodržet pár pravidel:
1, poradit se s odborníkem
2, co lakuji a jaký vzhled požaduji
3, nenanáším na stejný model na stejná místa více typů laků
4, dodržuji to co je napsáno na obalu
5, místnost kde lakovat a hlavně kde nechat proschnout - bezprašná a větratelná
Možná se někdo bude smát, že radit se s odborníkem kvůli modelu je hloupost, ale pokud na něčem pracuji přes 20, 30 a více hodin, pak se to vyplatí. Nakonec ale stejně zjistíte, že nejlepší je pokus a omyl. To se dá řešit např. tím, že si vezmete nějakou vystřihovánku, kterou nebudete lepit a zkusíte na ni nanést několik druhů laků a ....čekáte. Úskalí je v tom, že někdo lepí z offsetu, někdo z laseru, někdo přidává i nepapírové doplňky. Na tohle je potřeba též myslet.
Rukama mi prošly různé laky - nitro, syntetiky, vodou ředitelné, speciální míchané, pro různá ředidla, atd. Na offset jsem používal vždy nitro (to už dnes není k sehnání), byl tam však problém, že se musel lak nanášet velmi opatrně, protože velmi rád "prosakoval". To zn. u nepodlepeného modelu prosákl např. text rubové strany. Většinou však po zaschnutí bylo vše o.k. Výhodou byl po dvou a více vrstvách pěkný lesk. Na offset tento lak používám dodnes (ještě že mám zásobu). Laser jsem zatím neměl potřebu jakkoli lakovat, snad jen díly co by měli být matné - kola, sedačky, drobnosti, tam jsem volil syntetiku.
Dalším problémem je zda stříkat či se spokojit se štětcem. Ani tady to není tak jednoduché. Oboje má svoji výhodu a své zásady. Při stříkání je důležité aby byl model pěkně pravidelně stříkán, aby došlo k rozlití a nevznikly hluchá místa či "pomeranč". Pokud se to přežene zase vzniknou steklé kapky a to taky není úplně ono. Jednoznačně však doporučuji stříkat modelářskou soupravou než přímo sprejem. Něco to stojí, ale na výsledku se to projeví. Na druhou stranu i štětec udělá svoje. Stačí mít co nejjemnější a hlavně se mi osvědčil i velmi řídce namíchaný lak - poté je však potřeba udělat několik vrstev. Nebát se ho více naředit. Po štětci poté nezůstávají čáry či "naplaveniny" a lak je pěkně slitý. Výhodou oproti stříkání je, že můžete výsledek v průběhu lakování korigovat a nepřesnosti dotvářet. Ať už se rozhodnete pro jakýkoli lak je opravdu důležité si dobře pročíst obal. Neznamená, že když venku svítí slunce budu mít perfektní lak. Naopak při nízkých teplotách, chytá lak rád vlhkost a bělí se. Samostatnou kapitolou jsou různé spešl laky, dostal se mi do rukou jeden pro vše na co si vzpomenete - oděr, záření, tvrdost, různé filtry. Použil jsem ho na loď shokaku zhruba před deseti lety a je pořád pěkně čirý i přesto, že model je vystaven několika hodinovému záření slunce. Jednalo se o profilak na auta a motocykly. Byl to dovoz z Anglie. u nás jsem ho neviděl. Nevýhodou je, že se jedná o 5-litrovou plechovku s pěknou cenou.
Jelikož jsem zatím nalakoval zhruba jen 4 desítky modelů nemohu s určitostí zaručit určitou značku a typ. Pravděpodobně, ale každý má svůj zajetý systém, který mu vyhovuje.
Ještě jedna malá poznámečka, ne všechny laky zrovna voní, takže je potřeba hlídat i místnost kde budu lakovat a především kde model zůstane schnout. Vzpomínám si na první lak. Nechal jsem model, tuším dakaru, v bytě 3+1 se čtyřmi členy nalakován nitrolakem. Mamča to větrala ještě za týden.
Pokaždé si na to vzpomenu, když beru štětec do ruky. Co se nezdarů týká mohl jsem se pochlubit bílou formulí Ferrari nebo domkem s novinovým nátěrem (prosákl rub).
