Modelárske výstavy

[Henrich Sobotka]

Tento rok som sa rozhodol, že navštívim ako predajca tri výstavy Brno, Praha-Nehvizdy a Papír Show Ostrava. Veľmi zaujímavé výstavy s rôznym zameraním a rôznym diváckym záujmom. Stretol som veľa milých ľudí a videl krásne modely. Čo ma , ale zarazilo bola účasť športových vozov a F1 na všetkých troch výstavách. V Brne to bolo ako tak hoci aj tu môžem konštatovať , že sláva nášho hobby už zašla za prvý brnenský kopec. V Nehvizdech ani jeden model a v Ostrave 1( slovom Jedna) F1 a 1 ( slovom jedna) placka. Je to každého vec ako trávi svoj čas a niektoré termíny nemusia vyhovovať, ale ak sa rozhodnete navštíviť nejakú výstavu, tak tam doneste jeden dva modely, pochváľte sa svojou tvorbou a nebojte sa chýb, omylov a zlej retuše. Prečo to sem píšem hneď vysvetlím. Naša generácia starne a pomaly sa modelárstvo začne vytrácať. Ak chceme aby tomu tak nebolo treba vychovávať novú generáciu, stále to počúvam, stále sa o tom rozpráva. V tejto dobe to inak znie ako sci-fi lebo konkurovať i-phonu a i-padu s papierovým modelom je skoro nemožné. Lenže Yanno a Ivan s ktorými som bol v Ostrave doniesli modely a mladí chalani sa nevedeli odtrhnúť od nášho stola. A išli : „ Tí jó to jsou parádní modely, to kdybych uměl!?“ Niektorí prehovorili rodičov a tí im po našom odporúčaní kúpili jednoduchšie modely( samozrejme každý dostal zľavu, aby to nevyznelo, že chcem zarábať na deťoch). Jedným z lákadiel pre mladých je určite aj to keď deti a mládež vidia zlepené modely. Nemusia byť zlepené špičkovo, práve naopak. Mali by vidieť aj chyby a nedostatky aby nemali pocit, že oni to tak špičkovo nikdy nezlepia. Lenže pokiaľ uvidia prázdne stoly tak nemáme šancu niekoho vychovať. Aj keď prídeme na návštevu nečakajú Nás tam s prázdnym stolom... Preto nebuďme zlí hostitelia a ukážme , že máme čo ponúknuť...

[LuPa]

Heno,velmi pekne pises a plne s Tebou suhlasim
Tiez si pamatam Luzanky s neskutocnym mnozstvom vystavenych alebo sutaznych modelov F1 a tazko sa mi od nich oci isli odtrhnut.
Nechodim uz na tolko sutazi ako za mladsich cias ,ale ak na niektoru idem snazim sa prispiet nejakymi svojimi kuskami.

[Kašpi]

Já vidím Heinrichu zakopaného psa v něčem jiném. Téměř vše, co v životě děláme, je o nějaké motivaci. Jakou mají dnešní děti motivaci stavět papírové modely? Když je tady INTERNET. A ten je zabijákem fantazie a hřebíkem do rakve téměř všeho. Nekvalitní fota slepených modelů byla v ábíčkách před rokem 89 spíše ojedinělou vyjímkou. Takže pokud jste chtěli vidět jak bude model vypadat, nezbývalo vám než ho slepit. Tomu se dnes můžeme (se všemi těmi virtuálními galeriemi) leda tak pouze smát :-)
Všichni kdo jsme zažili dobu před rokem 89 víme, jaké modely F1 se daly v obchodech koupit:-) A já byl po nich hladový jako Somálec na Sahaře. Když jsem otevřel svoje první ábíčko se zlatým Arrowsem FA1 byl jsem navždy beznadějně ztracen. I když dnes už udělám tak 1-2 modely ročně, o to víc si to užívám.
Ne každý však touží takovéto lapače prachu vlastnit, natož pak vyrábět.
Takže je vlastně úspěch že jsem s mými syny (8 a 11 let) ještě v dobách, kdy nebyli lapeni do víru virtuálního online světa, stihl udělat pár papírových nesmyslů. Ona výchova příkladem v tomto ohledu nefunguje. Pokud jsou tím obklopeni je jejich motivace něco dělat je zase o něco menší.
Zbývá se zamyslel nad tím hlavním. Byl bych na jejich místě (kdybych vyrůstal v této době) jiný? Nevím, Vážně nevím. Jedno ale vím bezpečně. Že když dnes přemýšlím, co mi modelářství v životě dalo (kromě zdokonalení motoriky, prostorové představivosti a rozvoje technických či historických znalostí) tak to bude zejména:

Zjištění že TRPĚLIVOST vám kromě růže i radost z hezkého modelu přinést může
VŮLI nevzdávat se a dotahovat věci do konce
POZNÁNÍ že pýcha- koukejte jak to umím vy looseři jedni :-) není dobrou motivací a POKORA je nezbytná. On se vždy najde někdo lepší, kdo vás vrátí do reality
PONAUČENÍ že floskule „práce kvapná málo platná“ je zde vidět více než kde jinde
VÍRA že dokážu udělat i to co se na první pohled zdá šílené a nemožné. Ona totiž i ta nejsložitější věc na světě je složena z malých jednoduchých kousků. A postavit pak takový model je naprostá brnkačka oproti tomu ho navrhnout. Že Roberte?

[Robert Blaschke]

... Že Roberte?

Jasnačka

Ja to vidím tak, že každá doba má svoje.
Ono, pred Vyškovského Tyrrellom tiež málokto lepil papieráky F-jedničky, že? Špinlerovky potom dali základ k tomu, že sa to na pár rokov rozmohlo, ale postupnou stále väčšou náročnosťou - a to nie iba náročnosťou modelov, ale aj ich predlôh - to zase odumiera.

Áno, môžeme to podporiť tým, že na výstavu donesieme naše zlepené formulky. Ale ľudia často chcú aj nejaký príbeh. Emócie súbojov Stewart-Fittipaldi, Villeneuve-Pironi, Senna-Prost, Hakkinen-Schumacher, Alonso-Vettel, Verstappen-Hamilton... Veď aj my, keď sme boli mladí, sme si chceli často postaviť práve to, čo behalo po závodných tratiach a nie to, čo stojí v múzeu.

Ale kde je Leclercovo či Sainzovo Ferrari? Kde je Verstappenov či Perezov Red-Bull, Landov McLaren?

Špinler bol aj v tom geniálny, že urobil aj množstvo modelov z práve aktuálnych sezón 2000, 2001, 2002, 2003.