O tvorbě koleček bylo popsáno velké množství záznamových medií. Zkusím taky přispět svou troškou do mlýna.
Ještě v dětských dobách jsem se naučil dělat kolečka namotáváním papírových proužků. Po velijakých pokusech v dobách nedávných jsem se k této metodě opět vrátil. Je to metoda zdlouhavá, ale zase zajišťuje kvalitní udržení souososti.
Jako první krok je nutné odměřit si, jak silné proužky jsou potřeba pro tvorbu vnitřku náboje (od šířky běhounu odečteme šířku boků náboje). Nastříhané proužky namotáváme tak, aby vzniknuvší váleček šel snadno nasunout na připravovanou osu a přitom zase neměl moc veliku vůli. Hotovo je v okamžiku, kdy se dostaneme na průměr vnitřku náboje.
Dalším krokem je klasické spojení boků náboje s čelem - tady používám chlopně, přestože se tomu na tomto fóru příliš nefandí...
Třetí krok představuje spojení prostřední části náboje s boky a celé to obtočím proužkem, který má šířku běhounu.
Na obrázcích jsou všechny tři kroky:
Následuje obmotání dalšími proužky o šířce běhounu-průměr kolečka odměříme buď zpracováním bočnice, nebo výpočtem dle délky běhounu - na obrázku jsou vidět jak zpracované bočnice, tak připravené běhouny s prořezy.
Hotové kolečko obtáhneme běhounem - někdy používám i na běhounu chlopně, potom to ovšem chce mít poslední proužek o milimetr menší, než ostatní.
Zbývá oblepit bočnicemi a jedno kolečko je hotové, chystají se proužky na druhé
Teď už chybí jenom poslední proužek
A obě kolečka vedle sebe, na ose a na připravovaném modelu.
Zadní kolečka vyžadují trošku jiný přístup (více chlopní) - o těch zase příště.
S pozdravem Karel
Tiež sa mi páči ža aj vďaka kolesám model získa na váhe.